Jak bylo v dubnu 2010 - zpráva z akcí oddílu
Velikonoční výprava – 1. – 5. dubna 2010 (CHKO Broumovsko)
Letošní velikonoce jsme se rozhodli strávit na Broumovsku, kde jsme sehnali ubytování v klubovně skautů v Polici nad Metují. Během pětidenního pobytu jsme pod vedením Sokolí mámy prozkoumali zdejší nádherné pískovcové skály s četnými skalními bludišti, byli jsme dokonce i v Polsku, kde jsme navštívili skalní rezervaci Sciezelienec Vielki. I když nám počasí přálo a bylo slunečno, ve skalách a vyšších polohách byly ještě spousty tajícího sněhu, který nás potrápil hlavně ve strmých skulinách skal polského Pekielka. Samozřejmě jsme nezapomněli ani na velikonoční pomlázku a na zahradě klubovny jsme našli čokoládová vajíčka. Na akci byl natočen krátký film o našem putování, na jehož promítnutí při vhodné příležitosti se můžete těšit…
Rafting na Čeňkárně – 17. dubna 2010
… Přidali jsme se k nim a začali nafukovat naše plavidla. Ilča byla chudák z té cesty celá zelená, protože jela vzadu a ještě poprvé zahlédla něco tak hrozného, jako je Čeňkárna. A Kaštanův článek v Peřeji jí také nepřidal…
… Vypluli jsme. Já s Ilčou jsme vymetly snad každý kámen, co jich v té řece bylo. Občas jsme si zkusili někde přistát a za chvilku jsme bez cvakanců dojeli dolů do Rejštejna, kde nás už čekal Těpík. V Rejštejně jsme vytahali lodě, naložili na vlek a Méďa s Těpíkem nás všechny vyvezli nahoru na soutok. Tam jsme se s Ilčou domluvily, že když první jízdu kormidlovala ona, jsem teď na řadě já. Také jsme si vzaly od Kaštana lehčí loď – Pálavu a daly mu Žabákovu Baraku. Druhá jízda přišla všem v pohodě, jen Méďa protrhl Babičce břicho, a zbytek dojel s Kodym a Rarachem a Babičku táhli až do Rejštejna na špagátu.
Všichni jsme se rozhodli pro třetí jízdu, kajakáři trochu váhali, protože se chtěli jet podívat na Vydru, ale nakonec si to rozmysleli. Při třetí jízdě už nám začala klesat voda, a tak to byla největší sranda. Snad každý zůstal viset někde na kameni, nejlépe zaparkovali Švéd s Medvědem nad Rejštejnem, kde na želvák vyjeli půlkou lodě... (úryvky z kroniky od Pídi)
Odemykání –17. dubna 2010
Na letošním Odemykání plzeňských vod Kotvu reprezentovali pouze vlčata a světlušky Bart, Želva, Bertík a Ježek pod vedením Mourka. Mohli si tak zkusit, jaké to je, když jim kormidelník nebo někdo starší nemůže poradit a musí si pomoci sami. Určitě to ale zvládli na výbornou a hlavně „dohlížitel“ Mour všechny chválil.
Odstartováno bylo raketou, posádky nasedly do lodí a rozjely se na stanoviště. Chtěli jsme zamířit na Malý Bolevák, ale nejdřív jsme jeli na stanoviště střelby. To se mi líbilo, pálili jsme z paintbolovky, kormidelník střílel i z pistole. Želva trefila 10x z deseti. Mour byl dohlížitel. U úkolu se zavázanýma očima jsme startovali od bojky a jeli podle pískání píšťalky ke břehu. Netrefili jsme se o 6m. Pak jsme se jeli k Norisovi na Morseovku. Dal nám takovou bedničku a hledali jsme holý drátek, na který se krabka připojila a začala vysílat zprávu. Dali jsme to až na 3. pokus, protože ze začátku to bylo strašně rychlý. Naštěstí to zpomalovalo. (úryvek z kroniky od Mourka)
Vodácká školička – 18.4.2010
Měla tentokrát hojnou účast a všichni účastníci z řad dětí i rodičů si určitě odnesli zážitky, na které budou dlouho vzpomínat. Po rozcvičení a Žabákově rychlounstruktáži u jezu v Hradišti si určené posádky vzaly každá přidělenou loď a zatímco zkušenější jeli pod Kaštanovým vedením na chvíli jezdit do peřejky za lávkou, nováčci a rodiče pod vedením Žabáka získávali první zkušenosti na vodě hned na tišině pod jezem. Potom jsme už společně pokračovali v příjemné jarní plavbě se dvěma zastávkami na svačinu a vodácké hry na klubovnu. Zpestřením před koncem plavby bylo sjíždění doudleveckého jezu s Bertíkovou a Bártovou bokovkou a cvaknutím Vandy s Klárkou, které to obě nesly velice statečně…