Jak bylo - zprávy z akcí oddílu
Putování Novohradskými horami
(cyklistická výprava do jižních Čech)
28.10. až 1.11.2009
… Pak jsme se vrátili a odbočili správně na brod, po několika metrech už jsme zahlídli skautskou základnu a jeli po louce k ní. Kaštan zapomněl, že má na střeše kola, a tak Dalmatina zaparkoval pod strom a tím si kola hned i složil. Medvěd se Sopťou mu je pomohli rozmotat z větví a Medvěd potom Píďě spravoval blatník. Mezi tím Martin prohledal celý batoh, ale řízky od maminky nenašel. Tím si vysloužil přezdívku Řízek, protože o nich celou cestu mluvil a těšil se na ně. Nakonec si vzpomněl, že jsou doma v lednici… (z kroniky od Davoše)
… Když jsme dorazili na kopec, uviděli jsme velkou rozhlednu. Samozřejmě, že jsme tam vylezli, i když byla mlha, protože jinak bychom to nebyli my. Rozhledna měla snad nekonečně schodů, ale vylezli jsme nahoru a dolů. To je nejdůležitější. Obkreslili jsme si razič a šli jsme na Kuní horu, kam jsme dorazili až za tmy, ale to nám nevadilo. Šli jsme blátem, šlapali jsme do louží a cestu vedl Sopťa. Trochu jsme se báli… (z kroniky od Rybky)
Toulky Slavkovským lesem
11. až 13.12.2009
Kormidelníci a starší skauti odjeli už v pátek na boudu T.O. Black Condor, odkud v sobotu ráno vyrazili přes Lázně Kynžvart na Kladskou a po cestě připravili stopovací hru pro vlčata a žabičky. Ti se zatím zabydleli ve skautské ubytovně v klášteře v Teplé a po obědě se setkali po prohlídce rezervace „Tajga“ se staršími na Kladské. Hned po srazu se vlčata a žabičky vydali za dozoru kormidelníků po turistických značkách k Jezevčímu, Liščímu a Kančímu prameni a cestou hledali v lese obrázky zvířátek, která si měli zapamatovat. K pramenům se všem povedlo dojít ještě před setměním, ale už nestihli složit skládačku a vyluštit tajenku, a tak měli program i na večer. V neděli si pak i ti nejmenší zkusili najít cestu podle mapy a turistických značek a v lese je pak čekal bonbonový stromeček hlídaný Kaštanem a Medvědem, ze kterého si mohli, když se hlídačům šikovně vyhnuli, natrhat cukroví…
Betlémské světlo
18. prosince 2009
|
Již od roku 1989 máme poměrně mladý, ale zato krásný a u srdce hřejivý zvyk přinášet si domů "Betlémské světlo". Myšlenka šíření Betlémského světla jako pouta, které spojuje (nikoliv svazuje) lidi dobrého srdce vznikla v roce 1986 ve studiu ORF Linz (Rakousko), kde snažili obohatit televizní akci určenou na pomoc tělesně postiženým dětem. Před Vánocemi proto poslali letadlem do Betléma tělesně postižené dítě, které z baziliky Narození přivezlo do Rakouska věčný plamínek. Od té doby zapalují vybrané děti Betlémské světlo v Betlémě v jeskyni v místě, kde se údajně narodil Ježíš Kristus. |
 |
Odtud je pak světlo přepraveno ve speciální lampě letadlem do Rakouska, kde si je přebírají skauti a zástupci médii prakticky z celé Evropy. K nám se Betlémské světlo dostane díky junákům, skautům, Českému rozhlasu a ČD, kteří rozšíří Betlémské světlo i tento rok do takřka všech koutů naší vlasti. Díky nim si můžete přijít pro tento symbolický plamínek, vnášející do našich srdcí pohodu, lásku a naději. Poté ho odnést domů a opatrovat ho, chránit svými dlaněmi a dávat pozor, aby nezhasl až do štědrého dne, kdy se slaví narození Ježíše Krista.
Povídá se, že kdo plamínek přinese domů, má zašeptat do plamínku své přání. Pokud plamínek vydrží až do štědrého dne, přání se mu vyplní. Jde vlastně o podobný zvyk z dřívějších časů, kdy se přání šeptalo do plamínku první zapálené svíčky na vánočním stromečku.