Minitábor Kotvy
(Povídání o tom, jak jsme ničili nervy chatařům a táborníkům na Hracholuskách)
Autentický zápis o prvním svérázném táboře Kotvy osiřelé po nečekané smrti kapitána Baltíka…
Když jsme asi po čtvrthodině dorazili k přístavišti, viděl jsem ty skvělé námořníky, jak vyndávají z lodi neforemné předměty, ze kterých kapala voda. Při podrobnějším zkoumání jsem zjistil, že jsou to mokré rance a spací pytle. Rozvěsili jsme mokré věci po naší chatě, uvařili si oběd a dohadovali se o tom, co budeme dělat odpoledne. Rozhodli jsme se pro prozkoumání okolí.
II. Jerry přijíždí
Posilnivše se obědem vyrazili jsme nejprve k bungru. Pevným krokem jsme překonali všechny nástrahy přírody a ani jeden z nás nespadl do vody.
Bungr jsme si prohlédli, vnitřek patřičně počmárali hořícími doutníky a vydali se na zpáteční cestu. Když jsme byli asi ve třetině, uviděl Tichošlápek kus staré lávky, který plul po hladině přehrady. Ticháska hned napadlo, že na tom monstru pojede k nám na chatu a hned to začal zkoušet. Když zjistil, že hned u břehu je hloubka, uznal, že by asi daleko nedojel, a chtěl vylézt k nám na břeh. Ale jeho slizké končetiny se nezachytily na skále a Tichásek s výkřikem „Má stovka!“ začal zkoumat i dno. Inu – píle nade vše. Když se konečně s naší pomocí vyškrábal na břeh, voda z něj jen crčela. Mamonář Tichásek nám ani nepoděkoval a hned se začal starat o svou stokorunu. Byla opravdu pěkná. Tu jsme se rozhodli, že se vrátíme k bungru, kde se všichni vykoupeme. Tichásek pověsil stovku na uzlovací lanko a všichni jsme se svorně začali koupat.
Po chvilce koupání se ozval šramot, spadlo několik kamenů, zapraskaly větvičky a na scéně se objevil buldozer Jerry a hned za ním Mandarínek. Jerry mi oznámil, že při přistávání poboural kus přístaviště, ale to jsem nebral vážně, protože v takovýchto věcech Jerry většinou kecá. Pak jsme se oblékli a vydali se k naší chatě. Po cestě jsme se rozhodli, že pojedeme na ostrůvek, kde uspořádáme pirátskou hostinu.
III. Pirátská hostina