Rozvoj skautingu v Západních čechách
Mgr. Jan Kacerovský
Velmi jsem uvítal zájem redakce vašeho oddílového časopisu „Peřej“ o příspěvek do seriálu „Poselství starších“. Pojďte – ohlédneme se spolu k pramenům a nahlédneme alespoň trochu do historie hnutí, které nás všechny tak významně a výrazně oslovilo. Jak řekl kdysi sir Winston Churchill – „čím dál dohlédnete dozadu, tím dál dohlédnete dopředu“!
Počátky skautského hnutí sahají v naší historii ještě před vznik samostatné Československé republiky. Poznatky o novém směru ve výchově mládeže se dostaly do Rakouska-Uherska již po roce 1909! Ministerstvo „kultu a vyučování“ dokonce doporučilo zařadit některé prvky do výuky tělocviku. Od podzimu 1911 se tím museli zabývat všichni středoškolští profesoři
|
V létě toho roku se do Anglie vypravil Antonín Benjamín Svojsík, aby na vlastní oči viděl skauting v praxi. Načerpal také znalosti o směru americkém, který se držel více zásad zakladatele woodcraftu (1902) E.T.Setona. A.B.Svojsík hned po prázdninách chodí na výpravy s první pokusnou družinou k ověření zájmu o skauting. Svojsík přizpůsobuje skauting českým a slovanským poměrům. V roce 1912 vydává knihu „Základy junáctví“ (název JUNÁK doporučil A.B.Svojsíkovi zemský školní inspektor František Bílý, první místostarosta Svazu junáků-skautů republiky Československé – dále jen SJS RČS). Junácký odbor po založení působil nejprve jako samostatný odbor v rámci Svazu českých spolků pro tělesnou výchovu mládeže. |
 |
 |
V roce 1912 od 13.července táboří A.B.Svojsík se svými junáky u Vorlovské myslivny pod hradem Lipnicí. To považujeme za začátek organizovaného skautingu v naší zemi. Hned nato se pořádají kurzy pro činovníky – vedoucí a rádce. V roce 1914 se Junácký odbor osamostatnil a založil 15.6.1914 samostatnou organizaci Junák – český skaut. |
| Skauting se rychle šíří z Prahy na český venkov. Byli ovšem i jiní, kdo skautské prvky přenášeli na studující mládež. A také vznikaly i jiné organizace skautského typu. Musíme se trochu vžít do té situace před 98 léty! Bylo to období hledání a vynalézání. A bylo to také poznamenáno různými zájmy už existujících spolků a stran, které chtěly z rostoucí popularity nového hnutí něco získat. Navíc docházelo ve vznikajících organizacích k občasným změnám, slučování, rozcházení, změnám názvů apod. |
 |
Například skautská organizace Psohlavci (Beroun, Plzeň, Podbrdsko, Praha, Příbram atd.) - v roce 1915 se ve Zbirohu sloučili s organizací Děti Živěny profesora Miloše Seiferta. V roce 1918 sjednotili všechny woodcrafterské kmeny do organizace Děti svobody. V roce 1922 část Psohlavců s náčelníkem prof. Hořejším přešla do SJS-RČS a druhá část založila Zálesáckou ligu, pozdější Ligu lesní moudrosti. |
Vznikaly další organizace – Skauti DTJ, Baden-Powellovi skauti, Liga katolických junáků-skautů, Spartakovi skauti práce, Horní chlapci a jiné. A zde se právě potvrdilo, že skautská organizace, ustavená 15.6.1914 jako samostatný spolek Junák – český skaut, založená a vedená prof. A.B.Svojsíkem, měla pro budoucnost rozvoje skautingu u nás nejlepší předpoklady. Ve svých prvních stanovách měla již dokonce zakotvenou povinnost „starat se o jednotu celého českého skautingu“.
Skautské hnutí se tak dostalo i do Západních Čech. Jedni z prvních skautů byli na Rokycansku (již zmiňovaný prof. Hořejší a jeho Psohlavci) a zejména na Chodsku, kde v prosinci 1912 přednáší A.B.Svojsík v Domažlicích. Tam pak již v roce 1913 skautuje domažlický profesor Kramařík se svými studenty. V roce 1914 vznikají skauti v Klatovech, 1915 je oficiálně založen domažlický oddíl o 4 družinách. Vede jej prof. Kramařík a jeho zástupcem je pozdější významný skautský činovník v Západních Čechách br. Kulhánek.
|
V Plzni byly myšlenky skautingu známy již v roce 1913, ale teprve v roce 1917 tu vznikl první oddíl Psohlavců, v roce 1919 oddíl Baden-Powellových skautů pod vedením J. Marouška (1923 také vstoupil do SJS RČS) – a také oddíl Svazu junáků-skautů, který vedl profesor Walter. Do roku 1921 pak vznikaly další oddíly chlapecké, dívčí, tábornické i kluby oldskautů. Jiné oddíly vznikaly mimo Plzeň – 1919 v Rokycanech (M. Baumgärtl) družina Jánošíků (1920 přestoupila do SJS RČS) dále 1920 ve Kdyni, V Radnicích, v Horažďovicích, ve Staňkově, ve Švihově, 1938 také v Přešticích atd. Podle místních podmínek a dosažitelnosti informací o skautingu vznikaly spontánně na mnoha místech skautské hlídky, družiny a oddíly. Po ustavení spolku Junák-český skaut 1914 se tyto skupiny hlásily k registraci. Několik oddílů v místě se sdružilo do organizační jednotky zvané sbor, dnešní středisko. Několik sborů na území správního celku okres tvořilo jednotku okrsek, nyní okres, na území regionu několik okrsků tvořilo skautskou župu – později oblast. Dnešní správní rozdělení republiky změnilo podobu krajů, takže i v organizační síti Junáka existuje vyšší organizační jednotka Junáka (dále jen VOJ) kraj. V Západních Čechách jsme se rozhodli kromě krajů zachovat i historickou oblast (10 okresů Západních Čech). Ta ale dnes není v organizační síti a pro nás má především udržovat společenství skautů a pomáhat rozvoji skautingu na západě Čech. |
 |
V roce 1921 se organizačně sjednotily skautské jednotky na jihozápadě Čech do vyššího celku s názvem Pohraniční chodská župa.
V roce 1921 také vzniká Západočeská župa Svazu junáků-skautů RČS. Zahrnovala tehdy Plzeň, Rokycany, Radnice, Horažďovice atd.
V roce 1929 došlo ke sloučení obou těchto útvarů a tak 2.ledna 1930 vzniká jediná Západočeská župa. Župa pořádala už v červnu župní sraz, přítomen byl tehdejší ministr vnitra Slávik! Župním zpravodajem (dnešní funkce předseda oblastní rady) v té době už byl generál Vladimír Klecanda, jehož skautské jméno „Bílý orel“ přijala západočeská župa do svého názvu 30.5.1932 jako výraz uznání zásluh o skauting v Západních Čechách. Název „župa“ se později nahradil názvem „oblast“, a tak od té doby existuje útvar Západočeská oblast Bílého orla.
Ve vedení oblasti se na funkci oblastního zpravodaje (předsedy Krajské rady nebo Oblastní rady) vystřídali: Vladimír Tetínek, MUDr. Antonín Čipera, pplk. Čeněk Hampl, div. gen. Vladimír Vojtěch Klecanda, znovu MUDr. Antonín Čipera, Karel Kulhánek, v říjnu 1946 byl jmenován čestným velitelem oblasti arm. gen. B. Boček - náčelník generálního štábu armády, dále pplk. Ing. Judl, Václav Kuttan, Mgr.Jan Kacerovský.
Po opětném vzniku krajů je předsedou KRJ Plzeňského kraje Mgr.Jan Kacerovský, pak Tomáš Bršlica, od 9.2.2008 dosud sestra Ing.Vladimíra Čapková-Pugnerová.
Předsedou KRJ kraje Karlovarského byl zvolen Zdeněk Sedlák, po něm až dosud Mgr. Pavla Mazancová.
Organizační síť Junáka se shodovala vždy se státoprávním uspořádáním. Například v roce 1970 tvořily celé Západní Čechy (10 okresů) jeden kraj (Západočeský), tedy jednu oblast. V současné době jsou na tomto území Západočeské oblasti Bílého orla kraje dva.