Soutěž na body
 |
Kde to je?(Soutěž o body) Kde najdeme tento památník s pamětní deskou a čím je to místo význačné? Co se v jeho okolí nachází dnes a co zajímavého k němu ještě dokážeš zjistit? Odpovědi zasílej mailem na kotva@email.cz. |
U první otázky se hodnotí rychlost odpovědi, na druhou otázku můžeš odpovědět do 20. května 2010 a hodnotit budeme originalitu a zvláštnost nalezených informací.
KONEČNÉ VÝSLEDKY:
1. Kody 4.5.2010 v 18:20 h - mimo soutěž - 10 b. za aktivitu *
2. Mourek 4.5.2010 v 19:59 h - 14 b. **
3. Veverka 4.5.2010 v 20:05 h - 13 b. **
4. Davoš 4.5.2010 v 20:24 h - mimo soutěž - 10 b. za aktivitu ***
5. Píďa 5.5.2010 v 14:52 - mimo soutěž - 10 b. za aktivitu *
6. Bart 5.5.2010 v 18:06 h - 10 b. ****
7. Klárka 5.5.2010 v 20:36 h - 9 b. *****
8. Rosňa 5.5.2010 v 21:38 h - 8 b. **
9. Ilča 11.5.2010 v 11:36 - mimo soutěž - 5 b. za aktivitu ****
10. Ježek 16.5.2010 v 11:07 - mimo soutěž 5 b. za aktivitu *****
(počet hvězdiček ukazuje kvalitu zjištěných informací)
A nejlepší odpovědi:
Klárka:
Sluneční zátoka
O místu:
Z tohoto kouzelného místa na břehu řeky Sázavy, nedaleko Ledče nad Sázavou, řeky, kterou kdysi nazvali trempové Zlatá řeka, se stále ozývá radostný křik a smích dětí. Na toto místo jezdíval se svým oddílem legendární spisovatel, vůdce a hlavně přítel a kamarád junáků, pan Jaroslav Foglar. Zde byla napsaná kniha, která nebyla nikdy překonaná „Hoši od Bobří řeky“. Je zde umístěna pamětní deska od skautů s tímto nápisem: “Na tomto místě tábořil v letech 1925-1945 Jaroslav Foglar se členy oddílu Hoši od Bobří řeky a Pražské dvojky“. Klub českých turistů v úctě k tomuto místu vyznačil žlutou turistickou značku - viz obrázek pomník se značkou
Příležitostné razítko
V pořadí třetí příležitostné razítko v Ledči nad Sázavou používala pošta dne 15. června 2002. Bylo věnováno Jaroslavu Foglarovi, který do Ledče n. Sáz. jezdíval a s chlapci pražské Dvojky tábořil ve Sluneční zátoce u Vilémovic. Na dopisnici s přitištěnou známkou je i pamětní deska na pomníku ve Sluneční zátoce. Když už se hovoří o příležitostných razítkách, pak to bylo v roce 1945, kdy se užívalo razítko k “Zahajským oslavám” na paměť poručíka Karla Pulce a později pak ke sjezdu evangelického studentstva v Ledči n. S - viz obrázek Razítko
Foglar (Jestřáb):
1997 - 5. července, v předvečer svých devadesátin, se účastnil odhalení pamětní desky ve Sluneční zátoce - viz obrázek Foglar
Ahoj
Klárka
Ježek:
oddílem Pražská Dvojka.Pod Sluneční zátokou se nachází i tábor.Pražská Dvojka pořád existuje.
Dá se koupit i turistická známka, vypadá takhle: https://beruna.cz/znamky/znamka-595-detail.html
Sluneční zátoka na Bobří řece
Právě tady pak Rikitan učil partičku pražských kluků žít v přírodě, plavat, stavět vor, plnit bobříky odvahy, hladu, síly, mlčení, mrštnosti i ušlechtilosti, bojovat se Zelenou příšerou a zpívat Píseň úplňku. Hochy od Bobří řeky Foglar dopsal v roce 1930, ale až po čtyřech letech začal příběh vycházet na pokračování ve Slovíčku - nedělní příloze Českého slova, a teprve v roce 1937 vyšel knižně. V té době už Jaroslav Foglar a jeho legendární oddíl Dvojka počítali Sluneční zátoku na Sázavě ke svým nejoblíbenějším místům.
Kraji zůstali věrní i za války, kdy bylo táboření zakázané a museli využívat pohostinnosti majitelů domků v okolí. V roce 1942 tak trávili prázdniny na samotě Na Kocandě, ležící nedaleko Sluneční zátoky, a tehdy právě tady Foglar poprvé rozehrál slavnou táborovou hru Alvarez. V roce 1944 nacisté jejich letní pobyt, který vstoupil do dějin Dvojky jako "Tábor strachu", rozehnali, ale krátce po osvobození se skauti na milované louce objevili znovu, i když kraj plný vervolfů byl ještě nebezpečný. Tenhle svůj pobyt podle tradice pojmenovali "Táborem svobody", a paradoxně to bylo naposledy, co ve Sluneční zátoce stanovali. V příštích letech se stěhovali do jižních Čech, co víc, pro Jestřába Foglara se blížil čas zákazů...
Postihly i knížku Hoši do Bobří řeky, která do roku 1947 vyšla osmkrát, ale na další reprízu si počkala až do poloviny 60. let. Mimochodem, dnes je těch vydání už sedmnáct.
Co se změnilo za ty desítky let, které uběhly od chvíle, kdy se tu na břehu Sázavy poprvé zdvihly stany? Přibyly chaty, to ano. V roce 1997 tu byl Jaroslavu Foglarovi odhalen pamětní kámen, který svítí mezi trávou. Ale řeka zůstala, les zůstal. Trvají i slunné dny a měsíční noci, za jakých hoši kdysi zpívali Píseň úplňku, jejíž tóny "letěly dolů do bílého kraje, přes Bobří řeku, po skalách vzhůru a usínaly někde tam nahoře v protějších stráních".
Také se dá koupit knížka: https://knihy.abz.cz/prodej/tabor-ve-slunecni-zatoce
Mně se ve Sluneční zátoce moc líbilo.
Ježek