Čeňkárna

Řeka Otava je po Vltavě, jejímž je levostranným přítokem, druhou největší jihočeskou řekou. Vlévá se do Vltavy pod hradem Zvíkovem v oblasti Orlické přehrady.

Otava vzniká soutokem řek Křemelné a Vydry u Čeňkovy Pily na Šumavě. Za hlavní pramennou větev je považována Vydra, která pramení jako Modravský potok ve výšce okolo 1.200 m n.m. Od soutoku Křemelné s Vydrou protéká Otava úzkým údolím. Říční koryto je balvanité, s četnými peřejemi. Nejnároč-nějším vodáckým terénem na Otavě je úsek mezi Čeňkovou Pilou a Rejštejnem s balvani-tým řečištěm, místy těžkými peřejemi s vodními válci, nepravidelnými vlnami a kamennými poli. Jen místy jsou zde dravé peřeje náročné na techniku jízdy střídány táhlými a rychlými proudy. Tento úsek vyžaduje značné zkušenosti z jízdy na divoké vodě a odpovídající výzbroj.

Před Rejštejnem se řeka postupně uklidňuje a její obtížnost se snižuje, ubývá prahů, kamenných polí a vodních válců a táhlé peřeje již nejsou tolik náročné. Po několika povodňových stavech je koryto místy rozšířené s obnaženými kameny a mělčinami, kde za nižších stavů hrozí uvíznutí. Nedaleko od místa vzniku přijímá zleva u Rejštejna svůj první větší přítok, říčku Losenici.

Před městem Sušicí zmírňuje rychlost a rozlévá se do širokého údolí. Dlouhým obloukem obtéká rozlehlou zříceninu hradu Rabí, pokračuje směrem k městu Horažďovicím a odtud již směřuje ke Strakonicím. Tam se do Otavy vlévá zprava její další větší přítok - Volyňka.

Od Strakonic směřuje tok Otavy k městu Písku. Ještě před ním se do ní vlévá zprava řeka Blanice. V Písku překlenuje vodní tok Otavy kamenný most ze 13.století, jeden z nejstarších dochovaných kamenných mostů ve střední Evropě. Od Písku protéká Otava hlubokým a úzkým údolím až k horní části Orlické přehradní nádrže. Posledním větším přítokem Otavy před jejím ústím do Vltavy je Lomnice, jež se do ní vlévá z levé strany před hradem Zvíkovem.